Trasa Róna – Brno

 

Před 2 týdny jsem sdílela téměř bulvární příspěvek o geniálním muži Joštu Lucemburském. Díky tomu jsem narazila na dalšího – autora jeho sochy na Moravském náměstí – Jaroslava Rónu.

V podstatě je vším, co Jošt nebyl. Jošt byl skvělý politik a státník, ale nikde jsem nenarazila na zmínku o jeho umělecké duši. A jeho autor je právě přesný opak – všestranný umělec, proto to divné slovo v úvodu KAMSGA s vertikálním objasněním.
Když jsem začala pátrat v jeho životě, napadlo mě, jestli je nějaká umělecká sféra, kam nezabrousil. A do vydání příspěvku jsem ji nenašla.

Jaroslava Rónu umění provází od mala. Všichni jsme asi zažili to, že něco chceme, ale nevyjde nám to podle představ. Jaroslav se totiž nedostal na uměleckou školu, kam se hlásil po základní škole, a tak z velkoměsta Prahy přesídlil do Hlinska a vyučil se kožešníkem. Během studia hodně četl a navštěvoval filmový klub. Myšlenky na studia umění se nevzdal a v 18 letech se ho vrací studovat na střední uměleckou školu do Prahy. Od té doby se mu pak věnuje naplno. Film a literaturu má ale v hledáčku stále. Na vysoké škole vystudoval obor sklářské výtvarnictví, které nabízí propojení malířství a tvorby plastik.  Dle svých slov tam prošel vývojem jako neandrtálec, který se přihlásí v NASA pro let na Měsíc, a je přijat.

„Odvaha“ na počest markraběte Jošta Lucemburského, Brno

Napsal také divadelní hru, která naštěstí nezůstala jen v šuplíku. „Malý nezbeda“ byl uveden v Bránickém divadle pantomimy. Sám autor se ujal její režie a vyprodávala sál.
V roce 1987 mu vyhořel ateliér. Kde kdo by to vzdal, ale Jaroslav jel čerpat energii ze světa. Po svém návratu zpět se podílel na scénických návrzích k filmům či divadelním hrám, vrátil se k sochařství a malířství.

Všichni známe to, že když se nám v životě objeví nějaký chmur, je dobré ho zahnat prací. Lze tedy říci, že můžeme poděkovat jeho první ženě, že jej opustila, protože se tím pádem zavalil prací a my díky tomu můžeme vidět jeho sochy na Pražském hradě, na Jižním Městě v Praze nebo pro Moraváky blíže Sarkofág či Mořeplavce v Mikulově.
Jako každý skvělý umělec i on předává své poznatky dál. Můžete ho potkat na chodbách Akademie výtvarného umění.

Mýtická loď, 2010, Bratislava

Mě osobně zaujalo, že jsme ho mohli vidět hrát v divadle Sklep. Nebo jeho autorství u znělky pro MFF v Karlových Varech roku 2002 či sošky ceny Anděl. A budu chtít dovolenkové selfie na Krétě s jeho plastikou.

A přemýšlím, že když o sobě řekne, že je amatérský herec, když hrál se Sklepáky, jak pak asi vypadá jeho profesionální život, do kterého jsem měla možnost pouze nahlédnout.

Jo a kdyby vás tahal domů do videotéky, tak běžte, není to zastírací manévr. Pan Róna totiž vykoupil končící videotéku obchodu, kde prodává naše blogerka Simča.

Franz KafkaPomník Franze Kafky, Praha

 

Simčo, až k vám zas přijde, mohla by ses ho zeptat na pár věcí?😁

Jak se tehdy vyrovnal s tím, že musel jít studovat do Hlinska a proč obor kožešník? Proč Hlinsko?

Jaký byl student? (nějaká historka ze studentského života?)

Proč se režii či psaní her nevěnuje víc, když měl Malý nezbeda takový úspěch? Zvažuje její uvedení znovu?

A kde se naučil skládat? Hraje na nějaký hudební nástroj? Na čem skládá?

Pozadí vzniku plastiky na Krétě?

Proč takto ztvárnil Jošta v Brně?

Pije pivo? A zajde na něj s námi? 😁

Magda u pomníku Franze Kafky

Napsala: Magda
Zdroj obrázků: Magda a  web Jaroslava Róny

#BRNO

239  199 Přidat do košíku

Co ty na to?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *